Kostel svatého Jiljí (Chlum)
| Kostel svatého Jiljí v Chlumu | |
|---|---|
 Kostel sv. Jiljí na Chlumu | |
| Místo | |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Okres | Karlovy Vary |
| Obec | Chlum |
| Souřadnice | 50°1′4,08″ s. š., 13°12′22,32″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | karlovarský |
| Farnost | Bochov |
| Současný majitel | obec Pšov |
| Zasvěcení | svatý Jiljí |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Další informace | |
| Kód památky | 18535/4-830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jiljí v Chlumu je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jiljí. Postaven byl ve čtrnáctém století, ale dochovaná podoba pochází z barokní přestavby z roku 1758. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní gotický kostel byl postaven v první polovině čtrnáctého století. V roce 1758 byl barokně přestavěn a rozšířen o věž.[2] Jako filiální kostel náležel s výjimkou let 1620 až 1651 k farnosti Štědrá, která zanikla v roce 2005 a je dnes součástí Římskokatolické farnosti Bochov.
Stav památkově chráněného areálu, ke kterému patří také ohradní zeď, brána a márnice, byl v roce 2007 s výjimkou brány špatný. Již v roce 1971 bylo zaznamenáno, že vnější omítka západní a jižní stěny kostela je bez jakéhokoliv členění a budova márnice chátrá.[2] Kostel je v současnosti majetkem obce Pšov, která stavbu od roku 2016 postupně opravuje.[3][4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel má pětiboce uzavřený presbytář, u jehož severní strany stojí hranolová věž se sakristií v přízemí. Fasády bývaly členěné lizénovými rámci. Kromě nich jsou zdi členěné polokruhově zakončenými okny a v severní zdi se dochoval gotický hrotitý portál. Západní průčelí je zakončeno trojúhelníkovým štítem. Ze sedlové střechy vybíhá sanktusová vížka a věž je krytá cibulovou střechou. V západní části plochostropé lodi je dřevěná kruchta. Mírně lomený triumfální oblouk odděluje od lodi presbytář, který je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou.[5]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Po druhé světové válce, a následném odsunu německého obyvatelstva, byl kostel opuštěn a přestal být udržován, což vedlo k jeho postupnému zchátrání. Vzhledem k opakovaným krádežím bylo v průběhu druhé poloviny 20. století zbývající vnitřní vybavení převezeno do depozitáře.[3] K vybavení patřil zejména barokní portálový, sloupový a pilastrový oltář z doby okolo roku 1650. Doplňovaly ho tři boční portálové oltáře: oltář Korunování Panny Marie z roku 1630 věnovaný farářem Schramem, oltář Piety a oltář Zvěstování Panny Marie, oba z doby okolo roku 1650. Oltáře byly zdobené obrazy světců. Další zařízení kostela tvořila raně barokní šestiboká křtitelnice, barokní skříň varhan a další obrazy.[5]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiljí na Wikimedia Commons
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-07-10]. Identifikátor záznamu 129249 : Kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Kostel sv. Jiljí [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b VYČICHLO, Jaroslav. Chlum - kostel sv. Jiljí | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Veřejná sbírka na pořízení nového zvonu do Kostela sv. Jiljí v Chlumu | psov.cz. www.psov.cz [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Chlum, s. 500.
